Víc nemůžu dát

Devítka

1:Pod kAůží strAmaj7ach a slepý nDoční tmou,
ještě mám v kF#7apsách vlhko z tvých dlHmaní,E 
v bAílejch krAmaj7ách tam někde nDad tebou vlaky se křHmíží
a na všech starejch cAestáchA+ sbírají se tF#mouhy a sny
moře otevřDít, když už vG#íc nemůžu dAát.
2:Línej stín pochoval hvězdy snad,
jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
R:KDolik mi zbývá pEohledů, než se do tmy F#motočíšF#7,
hDad ráno ztuhlý dEo ledů svůj ráj si nHm(DevybírE)á,
a noci rychle ubývAá,A+ po zmrzlý trávě přF#michází novej dDen,
zůstal jsG#em tu tiše stAát ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:32.493+00:00
Výsledky hledání: